Jsou krásní, majestání, jedineční a věční. Jsou patrony Havraspáru, ztělesněním sedmi havraspárských ctností a věrnými společníky každého modrého studenta. Jejich věhlas a dobré jméno je předchází a znají je studenti i za hranicemi havraspárského světa. Pojďme se nyní pohroužit do přediva legendy, která prorůstá Sedmerem havraních bratří.
Staroušek, Corvus, Woron, Hraban, Hremm, Ouzel a Vran. Každý z nich reprezentuje jednu z vlastností, kterých si cení havraspárská kolej. Sedmero krkavčích bratrů. Ne, tentokrát není řeč o proslulém příběhu bratří Grimmů, ačkoliv ten vychází z existence našeho Sedmera. Mluvíme zde o téměř královské rodině havranů, jejichž historie se píše již od dob slavné Roweny z Havraspáru. Byl to totiž právě Staroušek, první a nejmoudřejší ze všech havranů, který byl Roweniným věrným přítelem a rádcem. Doprovázel ji na jejích cestách a stál i u založení nejprestižnější z kouzelnických škol. Je strážcem Moudrosti, vládkyně poznání a znalosti. Žel, dnes již není ve stavu, ve kterém by mohl vyprávět mnohé ze vzrušujících zážitků, jež si z pradávné doby odnesl.
Neodnesl si ovšem jen vzpomínky. Když Rowena z Havraspáru odešla na onen svět, Staroušek byl najednou naprosto ztracen. Létal jako tělo bez duše, nevěnoval pozornost okolí a nevnímal nebezpečí, která na něj číhala na každém kroku. V tu chvíli přišel na scénu Corvus, havran těšící se na nebeských planinách největšímu respektu, a to díky neutuchajícímu důvtipu, kterým byl obdařen. Byl to on a nikdo jiný, kdo se dovtípil, co by na Starouška mohlo čekat, kdyby i nadále vedl takový život. A tak se k němu náš strážce Důvtipu přidružil a historie se mohla psát dále.
Po nějakém čase se Corvus se Starouškem dostal do trochu ostřejší výměny názorů a nebylo nejmenších pochyb, že dříve či později se každý vydá svou cestou. Nebýt Worona, byl by náš příběh již u konce. To Woron, patron Rozhodnosti, se k dvojici prvních havranů přidal, rozvážně je rozsoudil a stmelil pouto, které mezi nimi panovalo. Tím bylo havraní společenství posíleno víc než kdy jindy, a v tu dobu bylo jasné, že jeden bez druhého by byli pouhou nicotou, neschopnou bránit se ďábelským vlivům okolního světa.
Trio havranů žilo v poměrné vzájemné harmonii, ale po čase se začalo dostávat do končin nazývaných lidskými tvory stereotyp. Proplouvali vzduchem, pomáhali, kde jich bylo potřeba, ale šlo o bezcílnou činnost, která neměla jasný směr. Jejich život byl spontánní, plný náhod a nejistoty. Bylo to pro ně jako sen, když je nalezl Hraban, havran s vůdčími schopnostmi, strážce Cílevědomosti. To on dokázal celé společenství vést, udávat směr a byl schopný předurčit, co jim může přinést zítřek. Celé kvarteto bylo znovu o něco silnější a jednotlivá mávnutí křídly už měla konkrétní směr, viděla v dáli horizont.
Avšak ouha. Po pár letech byla harmonie mezi bratry opět narušena. Hraban projevoval mnohdy až maniakální touhu se ke svému cíli dostat a ostatní havrani se začínali vzpírat. Dokonce ani Woron nedokázal vznikající bouři ve společenství utišit. Kvartetu zase hrozil rozpad. Štěstěna se však mile usmála, a tak naši bratři potkali Hremma a Ouzela, patrony Pokory a Skromnosti. Balance si opět našla svou cestu a popsat sílu, kterou mělo v tu dobu pouto mezi šesti bratry, není schopné pouhými slovy.
Havrani byli tentokrát už jen na dosah křídla od naprosté dokonalosti. Chybělo jim jediné. Každý byl svým způsobem jedinečný, avšak dohromady bylo vše tak dokonale vyvážené, že bratrům mnohdy ani nebylo do smíchu. Vyřešil to až finální přírůstek do společenství. Vran, strážce Krásy, a to jak vnější, tak vnitřní. Mezi havraními bratry je dodnes nazýván „hezounem“ a je tím, který na zobáku ostatních vykouzlí vždy úsměv, ať už svou roztomilostí, naivitou, či chápavým kukučem. Díky němu z celého Sedmera sálá vstřícnost a ochota a schopnosti všech havranů jsou umocněné na trojnásobek své původní působivosti. Konečně bylo Sedmero kompletní, ztělesnění dokonalosti a perfekce.
Zdá se to být téměř jako včera, kdy Hraban stanovil nový cíl. Jeho myšlenky už delší dobu kroužily kolem návratu k havraspárské koleji a rozhodnutí bylo stanoveno ve chvíli, kdy zjistil, že Corvinus Declaratio je ve školním roce Léto 2008 na pokraji zhroucení. Hraban udal nový směr, a tak Sedmero havranů na podzim roku 2008 zachránilo havraspárský kolejní časopis ze spárů zkázy a vzalo jej pod ochranná křídla. Od té chvíle mají čtenáři jedinečnou možnost být svědky rozkvětu Corvina, jenž nebude ustávat tak dlouho, dokud nad ním budou stát Staroušek, Corvus, Woron, Hraban, Hremm, Ouzel a Vran.
Od té doby již uteklo mnoho písků času. Sedmero vetklo do havraspárské koleje neviditelnou nit, která ucelila pouto mezi jednotlivými havrany. Stali se patrony každého havraspárského studenta, věrnými rádci, školiteli a průvodci na řadě poutí, které musí modří studenti dennodenně podnikat. A není pochyb o tom, že dokud na hradě zůstane jediný následovník Roweny, Sedmero havraních bratrů nad Havraspárem bude neúnavně bdít.
